Kolaudace a prohlášení vlastníka jsou dvě různé listiny a jedna nenahradí druhou. Stavební úřad vám může povolit v bývalé kanceláři bydlet, bytem v katastru se ale jednotka stane teprve zápisem změny prohlášení, kterou musí odsouhlasit vlastníci jednotek v domě. Kdo si zařídí jen jedno z obojího, narazí nejpozději při prodeji nebo při žádosti o hypotéku.
Kolaudací stavební úřad povoluje, k čemu se smí stavba nebo její část užívat. Kdo chce kancelář přestavět na byt, žádá úřad o povolení změny v užívání a úřad posoudí, jestli prostor po technické stránce pro bydlení vyhoví. O povolení tedy jednáte se státem.
Prohlášení vlastníka je listina, kterou se dům rozdělil na jednotky. Je založená v katastru nemovitostí a u každé jednotky určuje, jestli jde o byt, nebo o nebytový prostor. Zákon mezi její povinné náležitosti řadí „pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání“ (§ 1166 odst. 1 písm. b) bod 1 občanského zákoníku). Prohlášení mohou měnit jen vlastníci jednotek v domě.
Obě listiny existují vedle sebe a o každé rozhoduje někdo jiný. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své metodice uvádí: „Pro uskutečnění záměru vyžaduje právní řád dva tituly. Veřejnoprávní podle stavebního zákona a soukromoprávní podle občanského zákoníku.“ Kdo chce z kanceláře byt, potřebuje obojí.
Dokud vlastníci nezmění prohlášení a změna se nezapíše do katastru, zůstane na listu vlastnictví nebytový prostor. Nejvyšší soud ve věci, kde stavební úřad povolil změnu užívání prostoru v domě, uvedl, že „bez změny prohlášení vloženého do katastru totiž nepochybně nelze měnit rozsah bytových a nebytových jednotek a společných částí domu“.
List vlastnictví je přitom první listina, kterou uvidí kupující i banka. Oba se budou řídit tím, co je v něm zapsané, a cena i financování se tomu přizpůsobí. Rozpor mezi kolaudací a prohlášením se sám nespraví. Prohlášení kvůli němu neztratí platnost a nesoulad trvá, dokud ho vlastníci neodstraní.
Kdo jednotku užívá v rozporu s prohlášením, riskuje spor s ostatními vlastníky. V krajním případě, kdy i přes písemnou výstrahu porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím práva ostatních vlastníků, může soud na návrh osoby odpovědné za správu domu nařídit prodej jeho jednotky (§ 1184 občanského zákoníku). Opačná cesta je stejně riskantní: kdo v prostoru zkolaudovaném jako kancelář bydlí bez povolení změny v užívání, užívá stavbu v rozporu s kolaudací a hrozí mu pokuta do 1 000 000 Kč (§ 301 stavebního zákona).
Žádný z nich to za vás nepohlídá. Každý úřad se zabývá jen svou listinou a na tu druhou se nedívá.
Český úřad zeměměřický a katastrální ve stanovisku z února 2023 uvedl, že „katastrální úřady nejsou oprávněny zkoumat soulad vymezení způsobu využití jednotek v prohlášení s kolaudačním rozhodnutím či kolaudačním souhlasem“. U jednotek vymezených podle občanského zákoníku tedy zápis „byt“ na listu vlastnictví sám o sobě nedokazuje, že je jednotka jako byt zkolaudovaná. Od 1. ledna 2023 sice katastr umožňuje zapsat upozornění, že jednotka je vymezena v souladu s povolením nebo kolaudací podle stavebního zákona (§ 21 odst. 1 písm. f) katastrální vyhlášky). Zápis se ale provádí na základě osvědčení stavebního úřadu a je dobrovolný, takže když chybí, nic z toho nevyvodíte.
U starších jednotek vymezených podle zákona o vlastnictví bytů z roku 1994 je to naopak. K ohlášení změny údajů o takové jednotce katastr kolaudační doklad výslovně požaduje a upozornění podle katastrální vyhlášky se jich netýká.
Stavební úřad zase nezkoumá, jestli vlastníci změnili prohlášení. Nejvyšší správní soud to řekl takto: „Bude na stavebníkovi, aby si vedle stavebního povolení opatřil i soukromoprávní titul k provedení stavby (…). Doložení tohoto rozhodnutí ovšem ve stavebním řízení požadovat nelze.“ K žádosti o změnu v užívání potřebujete jen souhlas vlastníka. U domu rozděleného na jednotky stačí souhlas společenství vlastníků, a kde společenství nevzniklo, souhlas správce (§ 187 odst. 4 stavebního zákona). Úřad zkontroluje, že souhlas máte, a věc dál nezkoumá.
Tady vzniká nejvíc nedorozumění, protože jde o dva různé souhlasy, které se snadno zamění.
Prvním je souhlas pro stavební úřad. Za společenství ho podepisuje jeho statutární orgán, tedy výbor nebo předseda společenství, a slouží jen k tomu, aby stavební úřad mohl o změně v užívání rozhodnout.
Druhým je souhlas se změnou prohlášení vlastníka. Ten nedává společenství ani výbor, dávají ho samotní vlastníci jednotek. Podpis výboru na souhlasu pro stavební úřad proto souhlas vlastníků se změnou prohlášení nenahradí.
Zákon ke změně prohlášení požaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek (§ 1169 odst. 1 občanského zákoníku). Hlasy se nepočítají podle bytů, každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti svého podílu na společných částech domu (§ 1206 odst. 1 občanského zákoníku). Prohlášení navíc může požadovat i vyšší většinu.
K běžnému usnesení shromáždění stačí většina hlasů přítomných (§ 1206 odst. 2 občanského zákoníku), u změny prohlášení se ale počítají i hlasy těch, kdo nepřišli. Přijdou-li vlastníci s 60 % všech hlasů, musí pro změnu hlasovat vlastníci s více než 50 % všech hlasů, tedy zhruba pět šestin přítomných.
O změně lze hlasovat i na shromáždění, protože zákon vlastníkům dovoluje rozhodovat tam i o věcech, které svěřuje přímo jim (§ 1221 odst. 2 občanského zákoníku). Nestačí ale, že usnesení získalo většinu přítomných. Ze zápisu musí být vidět, kdo pro změnu hlasoval a jakým počtem hlasů a že pro hlasovali vlastníci s více než polovinou všech hlasů. Hlasujte i sami za svou jednotku a nechte to zapsat, protože katastr chce, aby mezi souhlasícími byl i vlastník jednotky, které se změna týká.
Vedle hlasování může být potřeba ještě písemný souhlas konkrétních osob. Obecně ho zákon vyžaduje od vlastníka, jehož práv a povinností se změna dotkne, a je-li jednotka zatížena, nejčastěji zástavním právem banky z hypotéky, také od toho, komu takové právo patří, pokud se změna dotkne jeho práv (§ 1169 odst. 1 občanského zákoníku). Výjimku zákon dělá pro změnu účelu užívání bytu na žádost jeho vlastníka: tam stačí samotné hlasování a písemné souhlasy potřeba nejsou (§ 1169 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku). Jestli se tato výjimka vztahuje i na nebytový prostor, který se bytem teprve stává, soudy dosud neřešily.
Ani odhlasovaná změna není hned jistá. Přehlasovaný vlastník, který má pro to důležitý důvod, může do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, navrhnout, aby o věci rozhodl soud (§ 1169 odst. 3 a § 1209 občanského zákoníku).
Nejdřív si prověřte, jak je jednotka zapsaná. Pomůže vám k tomu výpis z listu vlastnictví, který vydá katastrální úřad nebo kontaktní místo Czech POINT. Samotné prohlášení vlastníka je ve sbírce listin katastrálního úřadu a kopii obvykle má i výbor. Zkontrolujte přitom, jestli na jednotce nevázne zástavní právo a jestli prohlášení nepožaduje vyšší většinu.
Pak si nechte připravit listinu o změně prohlášení a zajistěte k ní souhlas vlastníků v podobě, ze které je vidět počet hlasů, a k tomu souhlas společenství pro stavební úřad. Teprve potom podejte žádost o povolení změny v užívání a nakonec ohlaste změnu katastrálnímu úřadu. U starších jednotek vymezených podle zákona o vlastnictví bytů k tomu budete potřebovat i kolaudační doklad. Kdo začne projektem a stavebním úřadem, může architekta i poplatky zaplatit zbytečně, pokud mu ostatní vlastníci změnu prohlášení neodsouhlasí.
Kupujete-li jednotku, která je zapsaná jako byt, ale dřív sloužila jako kancelář, chtějte vidět i kolaudační doklad, protože upozornění na listu vlastnictví může být jen u jednotek vymezených podle občanského zákoníku. A jste-li ve výboru, nevydávejte souhlas společenství pro stavební úřad za vyřízení celé věci. O změně prohlášení musí rozhodnout vlastníci sami.
Zdroj: občanský zákoník (§ 1158, § 1166, § 1168, § 1169, § 1175, § 1180 až § 1182, § 1184, § 1206, § 1208, § 1209, § 1221), stavební zákon (§ 184, § 187, § 190, § 191, § 235, § 239, § 301) a důvodová zpráva k němu, katastrální vyhláška (§ 21), stanovisko ČÚZK k zápisu jednotek do katastru z 1. 2. 2023, metodika Ministerstva pro místní rozvoj k souhlasu vlastníka z května 2024 a judikatura Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu uvedená v rozboru, včetně rozlišení, že způsob rozúčtování cen služeb zůstává v působnosti shromáždění, kdežto klíč pro příspěvky na správu domu je věcí prohlášení a jeho změn.
Základní režim stanoví § 1169 odst. 1 občanského zákoníku: „Vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek.“
Zjednodušený režim stanoví odstavec 2: „Ke změně prohlášení postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, týká-li se změna a) společných částí, při které se nemění velikost podílu na společných částech, nejde-li o části ve výlučném užívání vlastníka jednotky, b) účelu užívání bytu na základě žádosti jeho vlastníka, nebo c) pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, jsou-li určena v prohlášení.“ Podle odstavce 3 se pro přezkoumání rozhodnutí o změně prohlášení použije přiměřeně § 1209.
Ve dvojici usnesení z 28. 1. 2025 vyložil Nejvyšší soud § 1169 ve znění účinném od 1. 7. 2020. V usnesení sp. zn. 26 Cdo 2956/2024 uzavřel, že „o změně prohlášení vlastníka nerozhoduje společenství, ale rozhodují vždy (pouze) přímo vlastníci“ (bod 21). K základnímu režimu uvedl: „Ustanovení § 1169 odst. 1 o. z. stanoví ‚základní způsob‘ provedení změny prohlášení vlastníka. Měla-li by se změna prohlášení dotýkat práv a povinností některého vlastníka jednotky ve vztahu k jeho předmětu vlastnictví, musí s takovou změnou písemně souhlasit.“ Dále: „K účinnosti změny prohlášení se dále vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, přičemž prohlášení může podmínky schválení zpřísnit – např. požadovat kvalifikovanou většinu“ (bod 22).
Ke zjednodušenému režimu: „Ke změně prohlášení vlastníka v tomto případě postačí pouze souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek. Nepředpokládá se zde tudíž ‚dvojstupňové schvalování‘.“ (bod 23). Udělení souhlasu se změnou prohlášení podle soudu „náleží do působnosti samotných vlastníků jednotek; nikoliv tedy do působnosti společenství vlastníků jednotek, resp. jakéhokoliv jeho orgánu“ (bod 31).
Sesterské usnesení sp. zn. 26 Cdo 1714/2024 doplnilo, že „ustanovení § 1221 odst. 2 o. z. umožňuje, aby vlastníci jednotek svou působnost (ve věcech bytového spoluvlastnictví) svěřenou jim zákonem vykonali svým rozhodnutím přijatým na shromáždění společenství vlastníků jednotek“ (bod 24). Na obě rozhodnutí Nejvyšší soud navázal usnesením ze dne 8. 4. 2026, sp. zn. 26 Cdo 2959/2025, v němž změnu prohlášení odlišil od rozúčtování služeb: u způsobu rozúčtování nákladů na vytápění „se totiž nejedná o rozhodování o příspěvcích na správu domu a pozemku (§ 1180 o. z.), a tedy o případ změny prohlášení vlastníka (§ 1169 o. z.), ale o stanovení způsobu rozúčtování nákladů na služby (§ 1181 o. z.), jež je obecně svěřen do působnosti shromáždění“ (bod 17).
Rozhoduje přímý účinek změny na jednotku. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 26 Cdo 2956/2024 uvedl: „Jde zde o přímý, bezprostřední účinek navrhované změny prohlášení samé do právní sféry vlastníka jednotky, a to ve vztahu k samotnému předmětu vlastnictví – jednotce; nikoliv o dopad nepřímý, odvozený“ (bod 26). U sloučení jednotek z toho dovodil, že dotčenými vlastníky „jsou v případě sloučení jednotek (toliko) ti vlastníci jednotek, jejichž jednotky jsou slučovány“ (bod 27).
Stavební zákon v § 184 odst. 2 vypočítává součásti žádosti taxativně a prohlášení vlastníka ani usnesení shromáždění mezi nimi nejsou; je tam jen souhlas vlastníka. Podle § 191 posoudí stavební úřad námitky o existenci nebo rozsahu věcných práv podle údajů v katastru, a při pochybnostech řízení přeruší a odkáže na soud. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení říká, že o rozsahu a existenci vlastnických nebo věcných práv může rozhodovat jen soud a že absence souhlasu vlastníka je nedostatkem žádosti a důvodem pro zastavení řízení. Nejvyšší soud zrcadlově uzavřel, že „není platnost prohlášení vlastníka (§ 4 zákona o vlastnictví bytů) podmíněna jeho souladem s kolaudačním rozhodnutím“, protože kolaudace „má konsekvence jen ve vztahu k užívání stavby“.
Stavební zákon říká, že u bytového spoluvlastnictví postačí souhlas společenství vlastníků jednotek, nebo správce, pokud společenství nevzniklo (§ 187 odst. 4). Metodika ministerstva k tomu dodává, že stavební úřad neposuzuje a ani není oprávněn posuzovat soukromoprávní vztahy uvnitř bytového spoluvlastnictví, tedy ani to, zda usnesení bylo přijato řádně. Nejvyšší správní soud přitom za předchozí úpravy dovodil, že souhlas se změnou v užívání do pravomoci společenství nepatří, a upozornil, že „je totiž možno si představit změny v účelu užívání jednotky, které naopak budou pro správu domu a pozemku představovat zátěž a zvýšené náklady“. Obě větve tak míří proti sobě a odborná literatura ten rozpor zatím nepojmenovala. Nejvyšší správní soud přitom už dříve oddělil obě roviny výslovně a dodal, že soukromoprávní titul si stavebník opatřuje sám a stavební úřad jeho doložení požadovat nemůže.
Ano. Vlastnictví jednotek vzniklé podle zákona o vlastnictví bytů se od 1. ledna 2014 řídí občanským zákoníkem, byť samotné vymezení jednotek zůstává v původním režimu. U těchto jednotek je navíc postup v katastru opačný než u jednotek podle občanského zákoníku: k ohlášení změny údajů o jednotce katastr kolaudační doklad výslovně požaduje.
Ustanovení citována ze znění zák. č. 89/2012 Sb., zák. č. 283/2021 Sb. a vyhl. č. 357/2013 Sb. účinného ke dni vydání článku (e-Sbírka, ověřeno 19. 10. 2026); důvodová zpráva k vládnímu návrhu stavebního zákona, sněmovní tisk č. 1008/0, 8. volební období. Judikatura ověřena z plných textů: rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 3372/2007 ze dne 15. 11. 2007, usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1184/2016 ze dne 3. 5. 2017, rozsudek Nejvyššího soudu 29 ICdo 34/2015 ze dne 30. 3. 2016, usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1551/2021 ze dne 8. 12. 2021, 26 Cdo 2956/2024 a 26 Cdo 1714/2024 ze dne 28. 1. 2025 a 26 Cdo 2959/2025 ze dne 8. 4. 2026; rozsudky Nejvyššího správního soudu 6 As 126/2020 ze dne 11. 5. 2022 (č. 4359/2022 Sb. NSS), 4 As 332/2019 ze dne 15. 6. 2022, 5 As 174/2023 ze dne 8. 11. 2024 a 5 As 90/2024 ze dne 7. 4. 2025. Stanovisko ČÚZK Zápis jednotek do katastru nemovitostí, č. j. ČÚZK-02489/2023, ze dne 1. 2. 2023; pokyny ČÚZK k vyplnění formuláře 6.90.1 Ohlášení změny údajů o jednotce (stav k 19. 10. 2026); metodické doporučení Ministerstva pro místní rozvoj Souhlas vlastníka podle § 187 zákona č. 283/2021 Sb. (květen 2024).
Projdu prohlášení vlastníka, kolaudační doklady a zápis v katastru a navrhnu, v jakém pořadí a s jakými souhlasy změnu provést. Výboru i ostatním vlastníkům pomohu posoudit, jestli souhlas, který po nich někdo chce, je ten správný.
Nechcete vyplňovat formulář? Napište mi na tomas.elbert@advokatni.net nebo zavolejte na +420 739 661 038.