AI právní poradna vám dobře vysvětlí pojmy, shrne smlouvu a napoví, na co se ptát. Nezná ale aktuální znění zákona, vymýšlí si rozhodnutí soudů, nehlídá lhůty, nezná vaši věc a nikdo za ni neodpovídá. Na prvotní orientaci nebo jednodušší právní úkony stačí, na rozhodnutí ve vaší věci ne.
Umí vám srozumitelně vysvětlit, co znamená promlčení, výpovědní doba nebo smluvní pokuta, a shrnout dvacetistránkovou smlouvu do pár vět. Pomůže vám utřídit, co se stalo, a sestavit otázky, které byste měli položit protistraně nebo advokátovi. Zvládne i první verzi upomínky nebo odpovědi na reklamaci, kterou ale musíte sami zkontrolovat. Je rychlá a stojí pár korun nebo je zcela zdarma.
Vysvětlení pojmů a obecné vzory jsou obecná právní informace. Takovou smí šířit kdokoli a Česká advokátní komora ji za právní službu nepovažuje, pokud jde o informace „dostupné široké veřejnosti bez individualizace odpovědi na konkrétní dotaz uživatele“. Jakmile ale od programu chcete, aby posoudil právě vaši věc, sepsal dokument na míru vašemu sporu a řekl vám, co máte udělat, jste v jiné situaci. Jazykové modely navíc mají sklon tazateli vyhovět a dát mu za pravdu, takže vám snadno potvrdí, že jste v právu, i když nejste.
Selhává hlavně v pěti oblastech a laik tyto chyby většinou nepozná. Týká se to především bezplatných a levných chatbotů. Nástroj, který je napojený na aktuální předpisy a judikaturu a své odpovědi si křížově ověřuje, chybuje méně. Takové ověřování ale spotřebuje mnohonásobně víc výpočetního výkonu, a proto ho zdarma nebo za pár korun zpravidla nedostanete.
Zastaralé znění. Model se učil z textů do určitého data a zákony se mění několikrát ročně. Od 1. října 2026 platí jiné životní minimum, od 1. září 2026 jiné znění občanského soudního řádu. Chatbot vám často odpoví podle pravidla, které už neplatí, a nedá to najevo.
Smyšlená rozhodnutí. Jsou nejnebezpečnější chybou, protože vypadají nejvěrohodněji. Laik, přesvědčený o své pravdě, se v odvolání opřel o čtyři neexistující rozsudky Nejvyššího soudu i s jejich právními větami, podle soudu nejspíš vytvořené umělou inteligencí. Odvolací soud se jimi odmítl zabývat a ve věci samé rozhodl proti němu. Odvolání laika stálo dalších 22 034 Kč náhrady nákladů protistrany, za obě instance platí přes 57 000 Kč (Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, sp. zn. 15 Co 100/2026). Smyšleným rozhodnutím ale nalítnou i advokáti. Například Ústavní soud již jednomu v prosinci 2025 uložil pořádkovou pokutu 25 000 Kč za ústavní stížnost, ve které advokát argumentoval dvanácti rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Soud zjistil, že „podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje“, a usoudil, že advokát podání nejspíš vytvořil s pomocí umělé inteligence a citace neověřil (usnesení sp. zn. I. ÚS 3004/25). Databáze, která takové případy po světě sbírá, jich k 9. listopadu 2026 evidovala 2 286, z toho 1 314 u lidí bez právního zástupce.
Novější, neustále se zlepšující modely si celá rozhodnutí vymýšlejí méně často. Zrádnější je, že i ony velice často ocitují rozhodnutí, které existuje a týká se i podobné věci, jenže netvrdí to, co se jím dokládá. Ve zmíněné databázi tvoří úplně vymyšlené prameny 3 728 z 6 773 evidovaných chyb, většinu zbytku tvoří skutečné prameny s překrouceným obsahem (1 897) a smyšlené doslovné citace (1 107). S takovým podáním advokátů protistrany jsme se nedávno setkali i v naší praxi: působilo přesvědčivě a opíralo se o osm rozhodnutí Nejvyššího soudu, ani jedno z nich ale tvrzení protistrany nepodporovalo a některá dokonce svědčila nám.
Lhůty a doručování. Chatbot neví, kdy vám co bylo doručeno, a neumí z toho spočítat, do kdy musíte reagovat. Proti platebnímu rozkazu se bráníte odporem, tedy písemným nesouhlasem, který pošlete soudu, jenž platební rozkaz vydal. Máte na něj 15 dnů od doručení (§ 172 odst. 1 občanského soudního řádu). Když lhůtu propásnete, má platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku, ať jste dostali jakkoli dobrou radu (§ 174 odst. 1). Jen velice výjimečně, když jste lhůtu zmeškali z omluvitelného důvodu a do 15 dnů po odpadnutí překážky o to požádáte, soud zmeškání promine (§ 58). Spoléhat se na to nemůžete.
Souvislosti vaší věci. AI je zcela závislá na informacích, které jí sami a často bez jejího vedení poskytnete. Většinou se neptá na to, co jste zamlčeli, protože vám to nepřišlo důležité, a právě tam bývá jádro sporu. Špatně rozlišuje, co je podstatné a co vedlejší, a chybí jí zkušenost z jednací síně.
Důvěrnost. Co vložíte do bezplatného chatbota, odchází na cizí servery podle podmínek provozovatele. Advokáta váže mlčenlivost ze zákona (§ 21 odst. 1 zákona o advokacii), program ne. Osobní údaje jiných lidí do bezplatných nástrojů nepatří, před vložením dokumentu je začerněte.
Popište, co se stalo, s daty a částkami. Pokud to jde, vložte celý dokument, o který jde, tedy smlouvu, dopis nebo rozhodnutí, klidně jako fotografii nebo sken: současné modely umí číst i obrázky a celý text jim dá souvislosti, které by v převyprávění chyběly. Do bezplatného nástroje vkládejte dokument jen s vymazanými nebo začerněnými jmény, rodnými čísly, adresami a čísly účtů.
Chtějte po AI konkrétní ustanovení zákona a každé si ověřte v e-Sbírce. Na starší smlouvu nebo událost se může vztahovat znění platné v té době, e-Sbírka umí zobrazit znění k libovolnému dni. Zeptejte se zvlášť na lhůty a na to, co se stane, když je zmeškáte. Zeptejte se, jaké doklady byste potřebovali, kdyby došlo na spor. A na závěr chtějte, aby AI řekla, v čem si není jistá, co z vaší situace nezná a jak by věc viděla protistrana.
Citace rozhodnutí soudů od chatbota berte jako tip k dohledání, ne jako důkaz. Rozhodnutí, které nedohledáte v databázi Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Ústavního soudu nebo na portálu justice.cz, nepoužívejte, dokud neuvidíte jeho celý text. A i když ho najdete, přečtěte si, jestli opravdu říká to, co o něm AI tvrdí.
Právní služby smějí v Česku poskytovat jen advokáti a několik dalších profesí ve své oblasti, například notáři nebo daňoví poradci (§ 2 zákona o advokacii). Nabídnout nebo poskytovat právní služby bez tohoto oprávnění zákon zakazuje. Program oprávnění mít nemůže, proto provozovatelé bezplatných poraden sami píší, že právní poradenství neposkytují.
Česká advokátní komora vydala 9. září 2026 výkladové stanovisko k umělé inteligenci v právních službách. Podle něj platí, že „GenAI je nástroj, nikoli subjekt oprávněný poskytovat právní služby“. Za právní službu stanovisko považuje platformy, které se označují jako „Online advokát“, „AI právník“ nebo „Virtuální právník“ a nabízejí se jako náhrada advokáta, i služby, které slibují konkrétní právní úkony. Obecný nástroj právní službou není, pokud obsahuje výhradu, že výstupy, které by mohly být právní službou, „musí být konzultovány s osobou oprávněnou poskytovat právní služby“. Advokát smí AI používat, za výsledek ale odpovídá a výstup musí ověřit.
Když jde o částku, jejíž ztráta by vás bolela. Když vám běží lhůta, typicky po doručení žaloby, platebního rozkazu nebo výpovědi. Když máte podepsat smlouvu, kterou těžko vezmete zpět, třeba kupní smlouvu na byt nebo ručení za cizí dluh. Když protistrana advokáta má. A když vám dva chatboty odpoví každý jinak.
Advokát vám za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie odpovídá (§ 24 odst. 1 zákona o advokacii) a musí být pro ten případ pojištěn (§ 24a odst. 1). Když vám tedy svou chybou způsobí škodu, musí ji nahradit a právě na to má povinné pojištění. Pochybení i výši škody ale musíte doložit. To žádný program nenabízí.
Kdo nemá na advokáta peníze, tomu Česká advokátní komora na žádost určí advokáta k bezplatné právní poradě v rozsahu až 120 minut za rok. Nárok má ten, kdo v té věci ještě nemá advokáta a jehož průměrný měsíční příjem za posledních šest měsíců nepřesahuje trojnásobek životního minima, u jednotlivce 16 500 Kč (stav k listopadu 2026). Žádost se podává na formuláři a platí se za ni poplatek 100 Kč, některé skupiny, například držitelé průkazu ZTP, ho neplatí. Porada bývá osobní (§ 18a zákona o advokacii). Sepsání podání ani zastupování se v jejím rámci zpravidla nedočkáte, o určení advokáta k takové službě lze Komoru požádat zvlášť (§ 18c). Další bezplatné poradny, od občanských poraden po poradnu Exekutorské komory, shrnuje rozcestník Ministerstva spravedlnosti.
Používejte AI na to, co umí: vysvětlit pojmy, shrnout text, připravit otázky. Na posouzení vlastní věci chtějte člověka, který za odpověď ručí. Já s umělou inteligencí pracuji denně, ta mi ale cituje jen z napojených zdrojů, tedy z aktuální e-Sbírky, z plných textů rozhodnutí, z placených právních databází a z odborné literatury. Každý výstup posuzuji na základě svého právního vzdělání a hlavně s profesním úsudkem z patnácti let praxe. Pošlete mi podklady a zpravidla do dvou pracovních dnů vám zdarma napíšu, zda a za jakých podmínek vám mohu pomoci. Jak to funguje a kolik to stojí, najdete na stránce AI advokát v Praze.
Zdroj: zákon o advokacii (§ 1, § 2, § 5, § 18a, § 18c, § 21, § 24, § 24a), občanský soudní řád (§ 58, § 172, § 174), zákon o životním a existenčním minimu (§ 2), výkladové stanovisko ČAK k umělé inteligenci v právních službách z 9. 9. 2026 a rozhodnutí soudů uvedená v rozboru.
V usnesení ze dne 1. 12. 2025, sp. zn. I. ÚS 3004/25, uložil Ústavní soud advokátovi pořádkovou pokutu 25 000 Kč. Stěžovatelův zástupce „argumentoval celkem 12 rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Po pečlivém prostudování ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje a část je povinným hrubě dezinterpretována.“ Soud dodal, že komunikace s ním nemůže probíhat na náležité úrovni, „pokud by právní zástupci stěžovatelů nesmyslně zatěžovali Ústavní soud podáními, ve kterých argumentují neexistujícími právními prameny“.
Nosná věta zní: „Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu. Jako profesionálové znalí práva ovšem přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence, byla-li při vytvoření podání použita.“ Pokutu soud uložil ve čtvrtině zákonného rozpětí (zákon dovoluje až 100 000 Kč), protože šlo o první případ a vadu bylo možné odstranit. Použití umělé inteligence soud výslovně označil za svou domněnku, pokutu uložil za to, že advokát soud uvedl v omyl a hrubě ztížil postup řízení. Pod touž spisovou značkou existuje i pozdější usnesení ze dne 30. 1. 2026, kterým byla stížnost po odstranění vad odmítnuta.
O jedenáct dní později řešil soud podání stěžovatelky bez advokáta (usnesení ze dne 12. 12. 2025, sp. zn. I. ÚS 3589/25). Podání „vykazuje zjevné rysy sepsání za pomoci umělé inteligence (formátování a stylistická úprava, ale také odkaz na nepřiléhavou judikaturu nebo fabulace závěrů, které z uváděných rozhodnutí neplynou)“. Pokutu soud neuložil jen „s přihlédnutím k sociální a majetkové situaci stěžovatelky“ a výslovně dodal, že u obdobných podání v budoucnu vyloučena není. Hrozba tedy platí i pro toho, kdo si podání napsal sám.
Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, v rozsudku ze dne 21. 5. 2026, sp. zn. 15 Co 100/2026, uvedl, že žalovaný „v odvolání ze dne 12. 3. 2026 odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1222/2001, 22 Cdo 1108/2005, 22 Cdo 2441/2008 a 22 Cdo 1574/2001, včetně právních vět, potom žádná taková rozhodnutí Nejvyššího soudu neexistují“. Odvolací soud byl „přesvědčen o tom, že se jedná o podání vytvořená umělou inteligencí či za její pomoci, proto není dán žádný rozumný důvod, aby se k těmto neexistujícím rozhodnutím, včetně neexistujících právních vět, odvolací soud jakkoliv vyjadřoval“. Ve věci samé odvolání neuspělo. Odvolací soud jen snížil náhradu nákladů za první stupeň na 35 467,80 Kč a žalovaný hradí i náklady odvolacího řízení 22 034,10 Kč.
Okresní soud Praha-východ v rozsudku ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. 24 C 333/2025, popsal podání spotřebitele ve sporu s bankou: „vykazovalo některé známky použití umělé inteligence (pouze obecná tvrzení, obecné označení důkazních návrhů, repetitivní textace skutkových tvrzení, heslovité věty, odkaz na neexistující rozhodnutí Nejvyššího soudu). Ke svému podání žalovaný nepřiložil žádné listiny.“ Žalobě banky soud plně vyhověl. Oba texty rozhodnutí jsou veřejně dostupné na portálu justice.cz.
Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 10. 2025, čj. 3 As 34/2025-80, ověřil citace v podáních úspěšného žalobce a došel „k jednoznačnému závěru, že ani jedna z nich se v odkazovaných rozhodnutích nenachází“, čtyři citovaná rozhodnutí „dokonce vůbec neexistují“. Soud uzavřel: „Ať již daná vyjádření psal kdokoliv či cokoliv, soud tyto ve svém souhrnu nepovažoval pro danou věc za jakkoliv přínosné, a náklady na jejich vznik proto nemohl posoudit jako důvodně vynaložené.“ Úspěšný žalobce tak nedostal náhradu za tato vyjádření svého advokáta, soud mu přiznal jen 3 340 Kč za jiný, krátký úkon.
V rozsudku ze dne 1. 7. 2026, čj. 10 As 81/2026-27, týž soud označil kasační stížnost za „text patrně generovaný pomocí umělé inteligence (AI), s jehož revizí si advokát nedal valnou práci“, přesto vygenerovaný „AI slop“ (nekvalitní text chrlený umělou inteligencí) důkladně prozkoumal a advokáta „důrazně vyzývá, aby se napříště vyvaroval takového ledabylého postupu“. A Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, v rozsudku ze dne 16. 7. 2026, čj. 73 A 19/2025-37, vytkl totéž krajskému úřadu: „V odůvodnění správního rozhodnutí nelze pracovat s judikatorními odkazy (vzniklými patrně využitím generativní umělé inteligence), jejichž správnost nebyla ověřena.“
Nejznámější je Mata v. Avianca, Inc. (S.D.N.Y., 22. 6. 2023): dva newyorští advokáti předložili soudu rozhodnutí, která si vymyslel ChatGPT, a trvali na nich i poté, co soud jejich existenci zpochybnil. Soudce Castel uložil pokutu 5 000 USD a nařídil poslat dopisy klientovi i soudcům, kteří byli falešně označeni za autory smyšlených rozhodnutí. Zároveň napsal, že „there is nothing inherently improper about using a reliable artificial intelligence tool for assistance“, pravidla však advokátům ukládají roli strážce přesnosti podání.
Anglický High Court v rozhodnutí Ayinde v London Borough of Haringey a Al-Haroun v Qatar National Bank [2025] EWHC 1383 (Admin) ze dne 6. 6. 2025 shrnul: „Freely available generative artificial intelligence tools, trained on a large language model such as ChatGPT are not capable of conducting reliable legal research.“ Ve věci Al-Haroun neexistovalo osmnáct citovaných rozhodnutí. Ve věci Ayinde už dříve soudce Ritchie uložil advokátce a právní poradně, aby každá uhradila 2 000 liber nákladů, a High Court věci postoupil profesním regulátorům.
Stanovisko představenstva nahrazuje stanovisko z roku 2023. Klíčové věty zní: „Právní služby poskytují pouze osoby k tomu oprávněné podle zákona; GenAI je nástroj, nikoli subjekt oprávněný poskytovat právní služby. Není proto přípustné, aby GenAI byla použita tak, že bude poskytovat právní služby bez dohledu advokáta v každém jednotlivém případě, neboť advokát je vždy odpovědný za poskytnutou právní službu.“ Za službu prezentovanou jako právní považuje stanovisko tu, která „je označována jako „Online advokát“, „AI právník“, „Virtuální právník“ (ve smyslu náhrady advokáta) či podobnými označeními“, nebo která je propagována slovy „poskytujeme právní rady“, „řešíme právní problémy“ či „nepotřebujete drahého advokáta“.
Právní službou naopak není „šíření obecných právních informací (texty zákonů, judikatura) dostupných široké veřejnosti bez individualizace odpovědi na konkrétní dotaz uživatele“ ani obecný nástroj pro práci s textem, „pokud obsahují výhradu, že výstupy, které by mohly věcně naplňovat znaky právní služby, musí být konzultovány s osobou oprávněnou poskytovat právní služby“. Pro advokáty stanovisko stanoví, že „umělá inteligence, včetně generativní umělé inteligence, je přípustný nástroj“, že výstup slouží „toliko jako podklad k poskytované právní službě“ a že advokát „nesmí zadávat důvěrné informace ani osobní údaje do nástrojů umělé inteligence bez odpovídajících smluvních a technických záruk“.
Poskytováním právních služeb se rozumí „zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu“ (§ 1 odst. 2 zákona o advokacii). Oprávněni jsou advokáti a evropští advokáti (§ 2 odst. 1), vedle nich notáři, soudní exekutoři, patentoví zástupci a daňoví poradci v rozsahu zvláštních zákonů a zaměstnanci vůči svému zaměstnavateli (§ 2 odst. 2). „Nabídnutí nebo poskytování právních služeb osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje“ (§ 2 odst. 3).
Advokátem se obvykle stane ten, kdo má magisterské právnické vzdělání, tři roky praxe advokátního koncipienta a složil advokátní zkoušku (§ 5 odst. 1 zákona o advokacii). Zákon uznává i některé jiné praxe a zkoušky, rozhoduje zápis do seznamu advokátů. Právníkem se naproti tomu může nazývat každý absolvent práv. Pro vás z toho plyne jednoduché pravidlo: kdo vám radí ve vaší věci, má být advokát (nebo v úzkém oboru jiná oprávněná profese, třeba daňový poradce), a advokáta si lze ověřit v seznamu advokátů na webu Komory.
Kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem „a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak“, má právo, aby mu Komora určila advokáta k právní poradě nebo k právní službě (§ 18 odst. 2 zákona o advokacii). Na poradu má nárok žadatel, „jehož průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných“ (§ 18a odst. 1). Podmínkou je také, že žadatele v té věci nezastupuje jiný advokát, a „jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze splnění podmínek kladených na průměrný měsíční příjem prominout“. Porada se poskytne „v minimální délce 30 minut, nejvýše do vyčerpání 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok“ (§ 18a odst. 2), žádost lze podat „pouze na formuláři“ (§ 18a odst. 3) a za vyřízení žádosti se platí poplatek 100 Kč, který neplatí například držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, osoby mladší 15 let a příjemci dávky státní sociální pomoci se složkou na živobytí (§ 18a odst. 5). Odměnu určeného advokáta hradí stát (§ 23 odst. 2).
Porada neslouží k sepsání podání ani k zastupování. K takové službě lze žádat o určení advokáta podle § 18c zákona o advokacii, žadatel ale musí doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si právní službu „prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů“ (§ 18c odst. 3).
Životní minimum jednotlivce činí od 1. 10. 2026 5 500 Kč měsíčně, hranice pro jednotlivce je tedy 16 500 Kč. U rodiny se životní minimum všech společně posuzovaných osob sčítá. Agendu vyřizuje pro celou republiku pobočka Komory v Brně, formuláře a postup jsou na stránce cak.cz/pravni-pomoc. Bezplatně radí také občanské poradny (sociální poradenství, ne právní rozbory), spotřebitelská poradna dTest, on-line poradna Exekutorské komory k exekucím a cizincům Integrační centrum Praha, hlavně v pobytových věcech.
Ustanovení citována ze znění zák. č. 85/1996 Sb., zák. č. 99/1963 Sb. a zák. č. 110/2006 Sb. účinného ke dni vydání článku (e-Sbírka, ověřeno 24. až 26. 10. a 5. až 9. 11. 2026). Judikatura ověřena z plných textů: usnesení Ústavního soudu I. ÚS 3004/25 ze dne 1. 12. 2025 a I. ÚS 3589/25 ze dne 12. 12. 2025 (NALUS), rozsudky Nejvyššího správního soudu 3 As 34/2025-80 ze dne 15. 10. 2025 a 10 As 81/2026-27 ze dne 1. 7. 2026 a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, 73 A 19/2025-37 ze dne 16. 7. 2026 (vyhledávač NSS), rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, 15 Co 100/2026-121 ze dne 21. 5. 2026 a Okresního soudu Praha-východ 24 C 333/2025-100 ze dne 28. 1. 2026 (rozhodnuti.justice.cz), Mata v. Avianca, Inc., No. 22-cv-1461 (PKC), S.D.N.Y., 22. 6. 2023 (CourtListener), Ayinde v London Borough of Haringey a Al-Haroun v Qatar National Bank [2025] EWHC 1383 (Admin), 6. 6. 2025, odst. 49 a 74 (judiciary.uk). Výkladové stanovisko představenstva ČAK k umělé inteligenci v právních službách vydáno 9. 9. 2026, citováno z PDF na cak.cz. Databáze AI Hallucination Cases (Damien Charlotin) k 9. 11. 2026.
Pošlete mi, co vám AI poradila, a podklady k věci: smlouvu, korespondenci nebo rozhodnutí. Zpravidla do dvou pracovních dnů vám zdarma napíšu, zda a za jakých podmínek vám mohu pomoci. Běží-li vám lhůta, napište, kdy končí.
Pracuji s umělou inteligencí. Jak s ní pracuji a kolik to stojí, najdete na stránce AI advokát v Praze.
Nechcete vyplňovat formulář? Napište mi na tomas.elbert@advokatni.net nebo zavolejte na +420 739 661 038.