Musí, pokud jste jediným společníkem a jednatelem a smlouvu podepisujete za společnost i za sebe. Nejvyšší soud v červenci 2026 rozhodl, že taková smlouva není neplatná kvůli střetu zájmů, ale vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Dodatečné ověření platí jen do budoucna. Na úraz, který se stal dříve, proto pojišťovna plnit nemusí. Ověření přitom stojí sto korun.
Každý zaměstnavatel, který má alespoň jednoho zaměstnance, je ze zákona pojištěn pro případ, že zaměstnanec utrpí pracovní úraz. Pojišťovna pak za něj nahradí bolestné, ztrátu na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění (§ 205d zákona č. 65/1965 Sb. ve spojení s § 365 zákoníku práce a vyhláškou č. 125/1993 Sb.). Pojistné odvádí i malá s.r.o., v níž majitel a jednatel pracuje jako řidič, montér, lékař nebo projektant.
Právě v těchto případech pojišťovny po úrazu léta odmítaly plnit. Argumentovaly tím, že pracovní smlouvu podepsal jeden člověk na obou stranách, takže je kvůli střetu zájmů neplatná, pracovní poměr nevznikl a pojištění se na úraz nevztahuje. Soudy jim často dávaly za pravdu.
V rozsudku ze dne 21. 7. 2026, sp. zn. 21 Cdo 838/2026, řešil Nejvyšší soud případ řidiče, který byl jediným společníkem a jednatelem své s.r.o., uzavřel sám se sebou pracovní smlouvu a při práci se zranil. Soudy obou stupňů smlouvu označily za neplatnou a žalobu proti pojišťovně zamítly. Nejvyšší soud oba rozsudky zrušil.
Ke střetu zájmů uvedl, že jediný společník, který je zároveň jediným jednatelem ve společnosti bez dozorčí rady, nemá komu střet zájmů oznamovat. Podpisem smlouvy za společnost ji zároveň schvaluje jako jediný společník. Proto „smlouva zavazuje obchodní společnost od počátku a není nutné její dodatečné schválení“.
Problém ale přesunul jinam. Podle § 13 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) vyžaduje smlouva mezi jednočlennou společností a jejím jediným společníkem, který ji zastupuje, „písemnou formu s úředně ověřenými podpisy“. Nejvyšší soud uzavřel, že to platí pro „jakoukoli smlouvu“, tedy i pro pracovní smlouvu. Smyslem je ochrana věřitelů a dalších třetích osob: úřední ověření „postaví najisto datum, kdy smlouva byla uzavřena“, takže ji nelze dodatečně „upravit“ ani antedatovat.
Chybějící ověření vede zpravidla k neplatnosti smlouvy. Nejvyšší soud ale připustil, že neplatnost nenastane, pokud „není pochyb ani o obsahu posuzovaného právního jednání, ani o tom, že a kdy bylo učiněno“. Věc vrátil soudu prvního stupně, aby to posoudil.
Samotný výkon práce vadu nezhojí. Zákoník práce sice brání dovolávat se neplatnosti pracovní smlouvy pro vadu formy, jakmile se začalo pracovat (§ 20 zákoníku práce). Toto pravidlo ale chrání jen formu, „kterou vyžaduje tento zákon“, tedy zákoník práce. Ten pro pracovní smlouvu žádá jen písemnost. Ověřené podpisy vyžaduje zákon o obchodních korporacích, a na ně se ochrana zákoníku práce nevztahuje. Do konce roku 2013 přitom § 20 mluvil o formě, „kterou vyžaduje zákon“; slovo „tento“ do něj zákonodárce doplnil s účinností od roku 2014.
Ověření vadu zhojí, ale jen do budoucna. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že „účinky právního jednání nenastanou dříve, než je naplněna písemná forma a než jsou úředně ověřeny podpisy“.
Pro pojištění to má tvrdý důsledek. Zákonné pojištění vzniká až „dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele“ (§ 1 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb.). Práce na základě neplatné smlouvy je jen tzv. faktický pracovní poměr a ten podle Nejvyššího soudu zákonné pojištění nezakládá; nezaloží ho ani to, že společnost pojistné platila (rozsudek ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2124/2018). Za úraz ve faktickém pracovním poměru sice odpovídá společnost, pojišťovna za ni ale nic nehradí.
Pokud tedy smlouva bez ověření neobstojí v testu „obsahu a data“, úraz z doby před ověřením pojištěný není a pozdější ověření na tom nic nezmění. Jste-li jediným zaměstnancem své společnosti, je podle našeho názoru reálné riziko, že zákonné pojištění do ověření nevzniklo vůbec, přestože jste pojistné platili. Proto nečekejte na spor a nechte si podpisy ověřit hned.
Ověřeny musí být oba podpisy, tedy podpis za společnost i váš podpis jako zaměstnance, a to i přesto, že je na obou místech tatáž osoba (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1403/2023).
Požadavek se netýká jen samotné pracovní smlouvy. Dopadá na každou smlouvu mezi společností a vámi:
| Listina | Ověřit podpisy? |
|---|---|
| pracovní smlouva | ano |
| dodatek o změně mzdy, úvazku, druhu nebo místa práce | anokaždý zvlášť |
| dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti | ano |
| dohoda o rozvázání pracovního poměru | ano |
| dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty | ano |
| mzdový výměr | pozormzdu raději sjednejte v ověřeném dodatku; Nejvyšší soud vztáhl § 13 ZOK i na jednostranná jednání společnosti vůči jedinému společníkovi |
Na výjimku „běžného obchodního styku“, kterou § 13 ZOK připouští, nespoléhejte. Nejvyšší soud ji u pracovní smlouvy nevyložil a tvrdit a prokazovat ji musí ten, kdo se jí dovolává.
Podpis ověří kontaktní místo Czech POINT na obecním úřadě nebo na poště, krajský úřad, Hospodářská komora, notář nebo advokát formou prohlášení o pravosti podpisu, které má „stejné účinky jako úřední ověření podpisu“ (§ 25a odst. 1 zákona o advokacii).
| Kdo ověří | Cena | Předpis |
|---|---|---|
| obecní úřad, pošta, Hospodářská komora (Czech POINT) | 50 Kčza každý podpis, u smlouvy podepsané dvakrát tedy 100 Kč | zákon č. 634/2004 Sb., sazebník, položka 5 písm. a) |
| notář | 70 Kčza ověření podpisu jedné osoby na téže listině, u plátce DPH navíc daň | vyhláška č. 196/2001 Sb., položka H bod 2 |
| advokát (prohlášení o pravosti podpisu) | 70 Kčza prohlášení o podpisu jedné osoby na jedné listině, nesjedná-li se jinak, u plátce DPH navíc daň | § 6 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. |
Pokud už smlouvu podepsanou máte, nemusíte ji podepisovat znovu. Stačí přinést originál a oba podpisy před ověřující osobou uznat za vlastní (§ 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 21/2006 Sb.). Účinky ale nastanou až dnem ověření. Vezměte s sebou platný občanský průkaz nebo pas.
Jde to i elektronicky. Elektronický podpis ověří notář, advokát nebo kontaktní místo veřejné správy. Velký senát Nejvyššího soudu navíc uvedl, že smlouva uzavřená s využitím elektronické identifikace a uznávaného elektronického podpisu bude zpravidla v pořádku (rozsudek ze dne 10. 6. 2020, sen. zn. 31 ICdo 36/2020, bod 54). U elektronicky uzavřené pracovní smlouvy ale platí zvláštní pravidla § 21 zákoníku práce, například povinnost zaslat vyhotovení na e-mail zaměstnance, který není v dispozici zaměstnavatele. Nejjednodušší a nejjistější je proto klasické ověření na úřadě nebo u notáře.
Závěr o střetu zájmů se týká jednočlenné společnosti bez dozorčí rady, v níž je jediný společník zároveň jediným jednatelem. Jinde platí odlišná pravidla:
Rozsudek navíc není ve Sbírce soudních rozhodnutí a o věci teprve znovu rozhodne soud prvního stupně. Stejný přístup ke střetu zájmů ale v září 2026 zaujal i jiný senát Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 16. 9. 2026, sp. zn. 25 Cdo 2462/2025).
Jste-li jediným společníkem a jednatelem a zároveň zaměstnancem své s.r.o., zajděte s pracovní smlouvou a všemi dodatky na nejbližší Czech POINT nebo k notáři a nechte si oba podpisy ověřit. Každou další změnu podepisujte rovnou před ověřující osobou a mzdu sjednávejte v dodatku, ne jednostranným výměrem.
Za dobu před ověřením si schovejte listiny od třetích osob, které ukazují, co a kdy jste sjednali: oznámení pojišťovně, že zaměstnáváte zaměstnance, přihlášky a hlášení na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, vyúčtování daně a výpisy bankovních převodů mzdy. Mzdu vyplácejte převodem, ne v hotovosti. Tyto doklady rozhodnou, pokud by se úraz z dřívější doby dostal k soudu.
Pokud vám pojišťovna už plnění odmítla s odkazem na střet zájmů, nechte si posoudit, zda a jak lze nárok po novém rozsudku znovu uplatnit, dokud není promlčen.
Zdroj: zákon o obchodních korporacích (§ 13, § 54, § 55), zákoník práce (§ 20, § 21, § 34, § 365), vyhláška č. 125/1993 Sb. (§ 1, § 2), zákon č. 21/2006 Sb. (§ 1, § 10), zákon o advokacii (§ 25a), zákon č. 12/2020 Sb. (§ 6) a judikatura Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu uvedená v rozboru.
Pracovní senát Nejvyššího soudu dlouho vycházel z toho, že rozdílnost zájmů smluvních stran „zpravidla vylučuje, aby za organizaci (zaměstnavatele) sjednala a podepsala pracovní smlouvu tatáž osoba“ (rozsudek ze dne 17. 11. 1998, sp. zn. 21 Cdo 11/98, uveřejněný pod č. 63/1999 Sb. rozh. obč.). Ústavní soud tento přístup kritizoval v nálezu sp. zn. III. ÚS 669/17 ze dne 21. 8. 2018 a Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 6. 2022, č. j. 6 Ads 275/2020-35, uvedl, že střet zájmů jednatele a zaměstnance v jedné osobě je třeba posuzovat podle zákona o obchodních korporacích, a argumentace § 437 občanského zákoníku je proto „nepřípadná“.
Rozsudek 21 Cdo 838/2026 navázal na velký senát (rozsudek ze dne 5. 10. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1640/2022, uveřejněný pod č. 54/2023 Sb. rozh. obč.), podle něhož jsou § 54 a násl. ZOK do značné míry zvláštní úpravou k § 437 občanského zákoníku. V bodě 23 uzavřel: „Ustanovení § 437 o. z. se v takovém případě neuplatní, smlouva zavazuje obchodní společnost od počátku a není nutné její dodatečné schválení.“ Shodně usnesení ze dne 16. 9. 2026, sp. zn. 25 Cdo 2462/2025, podle něhož jediného společníka a jednatele notifikační povinnost netížila, „neboť z povahy věci ji neměl ani vůči komu splnit“.
Nejvyšší soud převzal závěry velkého senátu z rozsudku ze dne 10. 6. 2020, sen. zn. 31 ICdo 36/2020, uveřejněného pod č. 104/2020 Sb. rozh. obč. Ustanovení § 13 ZOK chrání právní jistotu třetích osob, a proto jeho porušení „vede (zpravidla) i k narušení veřejného pořádku“ (bod 29 rozsudku 21 Cdo 838/2026). K takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku), takže ji může namítnout i pojišťovna.
Neplatnost ale nenastává automaticky. Soud musí zkoumat, nakolik ji vyžadují hodnoty, které § 13 ZOK chrání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2583/2024, bod 26), a neplatnost nenastane, je-li postaveno najisto, co a kdy strany sjednaly (bod 33 rozsudku 21 Cdo 838/2026). Odlišně usnesení sp. zn. 33 Cdo 1403/2023, podle něhož jde „většinou o neplatnost relativní“; šlo však o odmítnutí dovolání bez vypořádání s rozsudkem velkého senátu.
Výjimku „běžného obchodního styku“ Nejvyšší soud u pracovní smlouvy nevyložil. Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 25. 8. 2026, č. j. 3 A 15/2026-39, bod 25, uvedl, že okolnost, zda smlouva byla uzavřena v rámci běžného obchodního styku, má „tvrdit a prokazovat zejména“ ten, kdo se výjimky dovolává.
Podle § 20 zákoníku práce: „Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.“ Do 31. 12. 2013 hovořil § 20 odst. 2 o formě, „kterou vyžaduje zákon“; současné znění zavedl zákon č. 303/2013 Sb. Zákoník práce pro pracovní smlouvu vyžaduje jen písemnou formu (§ 34 odst. 2), úřední ověření podpisů je požadavkem jiného předpisu.
Zhojení vady formy působí v pracovním právu obvykle zpětně. U § 13 ZOK ale Nejvyšší soud dovodil účinky ex nunc (bod 31 rozsudku 21 Cdo 838/2026, shodně bod 52 rozsudku 31 ICdo 36/2020), protože forma chrání třetí osoby a plnit svou funkci může až od okamžiku zhojení. Shodně glosa P. Tégla a F. Melzera k rozsudku velkého senátu (Bulletin advokacie, 2020, č. 9, s. 67).
Pojišťovna nahrazuje škodu „v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce“ (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb.), a zákonné pojištění „vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele“ (§ 1 odst. 3 vyhlášky). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 2124/2018, uzavřel, že u faktického pracovního poměru „jedná se jen o faktický vztah, na jehož základě zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nevzniká“, a placení pojistného „není důvodem vzniku zákonného pojištění“.
Rozsudek 21 Cdo 838/2026 tento závěr neodmítl. Závěr nižších soudů, že zákonné pojištění nevzniklo, označil za „předčasný, a tedy nesprávný“ jen proto, že soudy neposoudily smlouvu podle § 13 ZOK (bod 34). Výkon funkce statutárního orgánu přitom není závislou prací, a kryje-li se s ním sjednaný druh práce, nevznikne ani faktický pracovní poměr (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2026, sp. zn. 21 Cdo 2375/2025, bod 6).
Legalizovat lze i elektronický podpis, který žadatel uzná za vlastní (§ 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 21/2006 Sb.), u notáře podle § 74a notářského řádu a u advokáta podle § 25a zákona o advokacii. Zákon č. 12/2020 Sb. navíc stanoví, že požadavek úředního ověření podpisu je splněn uznávaným elektronickým podpisem, lze-li přes registr obyvatel nebo portál veřejné správy ověřit, že certifikát patří podepisujícímu (§ 6 odst. 2). Zda to platí i pro soukromoprávní smlouvy, soudy zatím neřešily. Velký senát v bodě 54 rozsudku 31 ICdo 36/2020 uvedl, že u smlouvy uzavřené s využitím kvalifikovaného systému elektronické identifikace a uznávaného elektronického podpisu „bude zpravidla na místě závěr, že smysl a účel požadavku § 13 z. o. k. byl naplněn“.
U pracovní smlouvy uzavřené elektronicky musí zaměstnavatel zaslat vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, „která není v dispozici zaměstnavatele“, a zaměstnanec může do sedmi dnů od smlouvy odstoupit, dokud nezačal pracovat (§ 21 zákoníku práce).
Ustanovení citována ze znění zák. č. 90/2012 Sb., zák. č. 89/2012 Sb., zák. č. 262/2006 Sb., vyhl. č. 125/1993 Sb., zák. č. 21/2006 Sb., zák. č. 85/1996 Sb., zák. č. 12/2020 Sb. a zák. č. 634/2004 Sb. účinného ke dni vydání článku (e-Sbírka, ověřeno 21. 10. 2026), § 20 zákoníku práce i ve znění účinném do 31. 12. 2013. Judikatura ověřena z plných textů: rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 838/2026 ze dne 21. 7. 2026, rozsudek velkého senátu 31 ICdo 36/2020 ze dne 10. 6. 2020 (č. 104/2020 Sb. rozh. obč.), rozsudek velkého senátu 31 Cdo 1640/2022 ze dne 5. 10. 2022 (č. 54/2023 Sb. rozh. obč.), rozsudky Nejvyššího soudu 21 Cdo 11/98 ze dne 17. 11. 1998 (č. 63/1999 Sb. rozh. obč.), 21 Cdo 2124/2018 ze dne 26. 11. 2019 a 28 Cdo 2583/2024 ze dne 6. 8. 2025, usnesení Nejvyššího soudu 33 Cdo 1403/2023 ze dne 27. 9. 2023, 21 Cdo 2375/2025 ze dne 19. 3. 2026 a 25 Cdo 2462/2025 ze dne 16. 9. 2026, nález Ústavního soudu III. ÚS 669/17 ze dne 21. 8. 2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Ads 275/2020 ze dne 15. 6. 2022 a rozsudek Městského soudu v Praze 3 A 15/2026 ze dne 25. 8. 2026. Literatura: TÉGL, P., MELZER, F. Glosa k rozsudku velkého senátu NS sen. zn. 31 ICdo 36/2020, Bulletin advokacie, 2020, č. 9, s. 63 až 67.
Projdu vaši pracovní smlouvu, dodatky a doklady o jejich obsahu a datu a řeknu vám, co a jak ověřit. Podpisy vám mohu ověřit přímo v kanceláři. Pokud vám pojišťovna plnění už odmítla, posoudím, jak nárok uplatnit znovu.
Nechcete vyplňovat formulář? Napište mi na tomas.elbert@advokatni.net nebo zavolejte na +420 739 661 038.